Přírodopis je souborné označení pro skupinu přírodních věd, které přímo zkoumají živou a neživou přírodu. V praxi je využití tohoto pojmu velmi široké a jeho významové chápání se v průběhu času vyvíjí. Termín přírodopis je obvykle chápaný jako podřazený termínu přírodověda. Oproti přírodovědě zahrnuje pouze vědy, které přímo popisují živou a neživou přírodu na Zemi (vynechává astronomii a geografii) a dále vynechává vědy pomocné, jako jsou fyzika a chemie. 

Zdroj:

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Geologické vědy

1. Mineralogie
2. Ložiska geologie
3. Petrologie
4. Geologie
5. Palentologie
6. Geochemie
7. Fyzická geografie
8. Geofyzika
9. Hydrologie
10. Trženská geologie
11. Morfologie

Význam

1. Mineralogie- věda o minerálech, studuje jejich chem. složení
2. Ložiska geologie-
3. Petrologie-
4. Geologie-
5. Palentologie-
6. Geochemie-
7. Fyzická geografie-
8. Geofyzika-
9. Hydrologie-
10. Trženská geologie-
11. Morfologie-

HORNINY

Hornina je heterogenní směs tvořená minerály, organickými složkami, vulkanickým sklem či kombinací těchto komponent. Výjimku tvoří pouze monominerální horniny, které jsou tvořené pouze jedním minerálem (například hornina mramor je tvořena pouze minerálem kalcitem). Uvedený článek vychází z encyklopedie Wikipedie

Horniny dělíme na:

• magmatické (vyvřelé)
• sedimentární (usazené)
• metamorfované (přeměněné)

Všechny tři skupiny hornin jsou v neustálem koloběhu mezi sebou v závislosti na tlakově-teplotních podmínkách (tzv. pT podmínky), kdy vlivem změny jedné či obou složek dochází k přeměně jednoho druhu v druhý a naopak.

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Horniny jsou heterogenní přírodní látky, jež tvoří zemskou kůru. Skládají se z různých minerálů, někdy i organických složek nebo vulkanického skla. Zvláštní případ představují monominerální horniny, které jsou tvořené pouze jedním minerálem (například mramor je tvořený pouze minerálem kalcitem).

Kus pevné horniny, surový i opracovaný, se obvykle nazývá kámen, kusová hornina jako materiál se nazývá kámen, kamení či kamenivo, výchoz nebo podloží z kompaktní horniny se nazývá skála, sypké a tekuté horniny mívají specifické názvy.

Věda zabývající se horninami se nazývá petrologie.

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Plocha souše je asi 149 milionů kilometrů čtverečních. Z nich tvoří tři čtvrtiny horniny sedimentační a jednu čtvrtinu horniny vyvřelé a metamorfované. Navíc je na povrchu zastoupeno nejvíce 5 hlavních skupin hornin, které tvoří 90 % povrchu. Patří tam:

• břidlice - 52 %
• pískovce - 15 %
• žuly a granodiority - 15 %
• vápence a dolomity - 7 %
• bazalty - 3 %
• ostatní - 8 %
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Jednou z hvězd je i naše Slunce, to tvoří sluneční soustavu. Ta je tvořena z několika částí:

1. Planety zemského typu (kamenné planety):

Merkur, Venuše, Země, Mars

vzdálenost od 0.38Au do 1,5Au, velikost od 5000Km do 12756Km s tím, že planeta Země je největší.

2.  Pás asteroidů

mezi Masem a Jupiterem (od roku 2008 pás trpasličích planet), jedná se např.: Eros mají průměr do 1000Km

3. Oblast velkých planet

Jupiter, Saturn, Neptun, Uran

Vzdálenost je 5-30Au. Jsou zde kapaliny a plynů Průměr mají od 48000km do 143000km.

Sféry země:

 Litosféra- pevný obal země

Hydrosféra: vodní obal země

Atmosféra: plynný obal země

Pedosféra: půdní obal země

Biosféra: živý obal země, rostliny a živočichové

Stavba země:

Zemská kůra: je velmi tuhá 6-80cm. Jedná se o tvrdou skořápku země.

Atmosféra: do 200 km plastická část zemského pláště.

Zemský plášť: 35-2900 cm.

Zemské jádro: 

a) vnější polotekuté

b) vnitřní- pevné je z železa a titanu

Jedná se o geologické děje ,které jsou působeny vnitřní energií země (způsobuje to teplota vzniklá rozpadem radioizotopů ). Hlavním znakem je teplo (teplota vzrůstá s přibývající hloubkou ) a pohyb hmot . Většinu vnitřních geologických dějů nelze sledovat jelikož se dějí pomalu a trvají strašně dlouho . Výjimkou jsou katastrofy při zemětřesení a sopečném výbuchu ,které jsou hlavní projevy vnitřních geologických dějů na povrchu země . Teplota vzrůstá směrem do středu země asi o 30°C na kilometr ,ale postupně se to zpomaluje . Vlivem vnitřních geologických dějů vznikají vyvřelé a metamorfované horniny a zdvihají se pohoří a tvoří poklesy a také se jejich vlivem pohybují litosférické desky .  

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Pohyby litosférických desek

Jedním z projevů vnitřních geologických dějů jsou pohyby litosférických desek. Pohyb litosférických desek je usnadněn tím, že jakoby plují na roztaveném zemském plášti. Jednotlivé desky se buď podsouvají nebo míjejí a i oddalují. Pří oddalování litosférických desek se tvoří pásemná oceánská pohoří ( středoatlanský hřbet ) ty způsobují oddalování pevnina a zvětšování plocha oceánu. Pří střetu litosférických desek se jedna začne podsouvat pod druhou a začne se utavovat .

Dříve byla jen jedna pevnina zvaná Pangea , vědci se tak domnívají kvůli podobnosti protilehlých břehů a jejich shodného stáří a hornin a také dle stejných zkamenělin na protilehlých březích ( Afrika a jižní Amerika ).

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Geografie jako věda

• Objekt studia geografie
• Základní aspekty, metody a cíl geografie
• Soustava geografických věd
• Význam geografie a její využití v praxi
• Historický přehled vývoje Geografie je věda, která se zabývá krajinnou sférou a zkoumá vzájemné vztahy mezi přírodním prostředím a lidskou společností v prostoru a čase. Geografie leží na rozhraní přírodních, společenských a technických věd.
Zakladatel: Erastotenes z Kyréry - odštěpil se od filosofie
V uplynulých více než dvou tisíciletích existence geografie došlo k těmto hlavním změním:
 Zúžil se objekt geografie - objektem studia již není celá Země, ale jen její část -
krajinná sféra. Vyčlenily se další vědy, které studují Zemi (např. geologie)
 Změnil se ráz poznání v geo. - geografie jíž není pouze vědou popisnou, ale stala se vědou,
ve které má důležitou roli vysvětlení jevů.
 Změnil se význam a zaměření g.- geografie není pouze všeobecně vzdělávající vědou, ale i
vědou s výrazným praktickým zaměřením.*Předmět studia vědního oboru geografie je tvořen čtyřmi složkami výzkumu - objekt, aspekt, metoda a cíl. Objektem výzkumu geografie (tím, co vědní obor studuje) je krajinná sféra, aspektem výzkumu je hledisko, ze kterého je objekt studován, metody určují přístupy k výzkumu a postupy výzkumu a cílem výzkumu je využití výsledků vědeckého zkoumání v teorii i praxi.

Zdroj:

Druhý titulek

Váš text začíná právě zde. Klikněte a můžete začít psát. Consequuntur magni dolores eos qui ratione voluptatem sequi nesciunt neque.