Přírodopis je souborné označení pro skupinu přírodních věd, které přímo zkoumají živou a neživou přírodu. V praxi je využití tohoto pojmu velmi široké a jeho významové chápání se v průběhu času vyvíjí. Termín přírodopis je obvykle chápaný jako podřazený termínu přírodověda. Oproti přírodovědě zahrnuje pouze vědy, které přímo popisují živou a neživou přírodu na Zemi (vynechává astronomii a geografii) a dále vynechává vědy pomocné, jako jsou fyzika a chemie. 

Zdroj:

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Po kliknutí na tlačítkose vám stáhne do počítače prezentace na dané téma.

Po kliknutí na tlačítkose vám stáhne do počítače prezentace na dané téma. 

Po kliknutí na tlačítkose vám stáhne do počítače prezentace na dané téma. 

Po kliknutí na tlačítko se vám stáhne do počítače prezentace na dané téma. 

Po kliknutí na tlačítko se vám stáhne do počítače prezentace na dané téma.  

Po kliknutí na tlačítko se vám stáhne do svého počítače prezentace na dané téma.  

Po kliknutí na tlačítko se podívat na stránky.

Živorodí (Theria) je podtřída třídy savců, která se dělí na dva nadřády, totiž vačnatce a placentály. Charakteristickým společným znakem je živorodost, to jest skutečnost, že celý vývoj embrya z vejce probíhá v těle matky. Tím je zárodek chráněn jak před predátory, tak například před nízkou vnější teplotou, při níž by vývoj nemohl uspokojivě proběhnout. Na druhé straně je živorodost pro matku náročnější a omezuje počet potomků.

"Živorodost" jako taková však není omezena jen na savce a jejich podtřídu "živorodí", nýbrž vyskytuje se i u jiných živočichů (mnozí plazi, ryby aj.) a v poněkud odlišném významu i u rostlin.

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Vědecká klasifikace

Říše: živočichové (Animalia)

• Kmen: strunatci (Chordata)
  
• Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
  
• Třída: savci (Mammalia)
  
• Podtřída: Živorodí (Theria)
  

Nadřády 

• vačnatci (Marsupialia)
• placentálové (Placentalia)
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Řády živorodých

Ze 16 řádů živorodých je v ČR volně zastoupeno pouze šest, všechny patří mezi placentály:

• Hmyzožravci
• Letouni
• Hlodavci
• Šelmy
• Zajícovci
• Sudokopytníci
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Placentálové (Placentalia nebo Eutheria) jsou největší skupinou savců, patřících do podtřídy živorodých. Termíny Placentalia a Eutheria jsou takřka synonyma, nicméně Eutheria je trošku obecnější pojem.

V minulosti však existovaly ještě jiné, již vyhynulé skupiny savců. Hlavním znakem odlišujícím placentály od ostatních savců je výživa plodu pomocí placenty během těhotenství (výjimkou jsou vačnatci bandikuti, kteří mají primitivní placentu). 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Vědecká klasifikace 

Říše: živočichové (Animalia)

• Kmen: strunatci (Chordata)
  
• Třída: savci (Mammalia)
  
• Podtřída: živorodí (Theria)
  
• Nadřád: placentálové (Placentalia)
  

Owen, 1837 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

U placentálních savců se mláďata vyvíjejí v těle samice. Plod je uvnitř těla matky spojen pupeční šňůrou s placentou, která zajišťuje vyživování plodu, zásobování plodu kyslíkem a odvádění odpadních látek.
Mláďata jsou po narození dobře vyvinutá a sají mateřské mléko. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Řád obsahuje 370 druhů žijících po celém světě. Většinou jsou drobní s délkou těla do 20 cm. V Evropě se vyskytuje 30 druhů. V České republice žijí tři čeledi (10 druhů): ježkovití, krtkovití a rejskovití.

Většinou jsou drobní s protáhlou lebkou a malou mozkovnou a jednoduše stavěným mozkem s velkými čichovými laloky. Jedním z primitivních znaků je úplný chrup složený z velkého počtu (26-48) špičatých a tvarově podobných zoubků. Někteří rejsci mají vyvinuté podčelistní jedové žlázy.

Živí se hlavně bezobratlými živočichy a drobnými obratlovci. Orientují se převážně pomocí čichu a hmatu, někteří mají výborný sluch. Slabší zrak patrně souvisí s převládající noční aktivitou.

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Vědecká klasifikace

• Říše: živočichové (Animalia)
  
• Kmen: strunatci (Chordata)
  
• Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
  
• Třída: savci (Mammalia)
  

Řád: hmyzožravci (Eulipotyphla)

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Znaky:

• Protažená hlava vrypáček svelmi dobře vyvinutým čichem a hmatem.
• Živí se převážně hmyzem - vústech málo odlišené ostré drobné zuby.

Zástupci:
Ježek západní, ježek východní - chráněn ostny, rodí holá a slepá mláďata, vzimě upadá do stavu strnulosti (zimního spánku). Živí se hmyzem a měkkýši.
Krtek obecný - přizpůsoben životu pod zemí, má zakrnělé oči, vynikající čich, lopatovité přední nohy se silnými drápy. Živí se hmyzem a žížalami.
Rejsek obecný, rejsek malý - podobá se myši, dlouhý špičatý čumáček.

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Letouni (Chiroptera) jsou řádem savců, u jehož příslušníků se přední končetiny vyvinuly v křídla. Na rozdíl od letuch a plachtících kuskusů pouze klouzajících určitou vzdálenost vzduchem jsou letouni schopni skutečného aktivního létání. Jsou rozšířeni na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy a po hlodavcích jsou druhým nejpočetnějším savčím řádem. Orientují se pomocí echolokace (to jsou ultrazvukové signály, které vyluzují tlamičkou a jejich odraz zachycují sluchem).

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Vědecká klasifikace

• Říše: Živočichové (Animalia)
  
• Kmen: Strunatci (Chordata)
  
• Třída: Savci (Mammalia)
  
• Řád: Letouni (Chiroptera)
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Znaky:

• Jako jediní se pohybují ve vzduchu - přední končetiny přeměněny v křídla.
• Mezi prsty přední končetiny, tělem a zadními končetinami je létací blána.
• Žijí v jeskyních, na půdách (zde i přezimují), dutých stromech, ...
• Noční živočichové, orientují se pomocí "echolokace" - vysílají ultrazvukové signály, které se odrážejí od předmětů, ty pak zachycují výborným sluchem .

Zástupci:
Netopýři - u nás žije asi 24 druhů, živí se nektarem nebo pylem, popř. hmyzem (netopýr velký).
Vrápenci - u nás žijí 2 druhy, živí se hmyzem, blanité výrůstky na čenichu (orientace v prostoru).
Kaloni - větší než netopýři, létají i ve dne, živí se ovocem.
Upíři - letouni v Jižní Americe - živí se krví savců a ptáků (zuby je zraní, krev potom olizují).

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Chudozubí (Xenarthra) je řád savců žijících v Jižní a střední Americe, zahrnujících 29 druhů ve 4 čeledích.

I když se jednotliví zástupci příliš nepodobají, mají několik společných znaků:přidané kloubní spojení mezi hrudní a bederní páteří (xenarthrální, proto Xenarthra),zpevňuje páteř a pomáhá mravenečníkům a pásovcům při hrabání do termitišť

• redukovaná sklovina (nebo rovnou celý chrup)
• malý mozek
• pomalý metabolismus
• vynikající čich
• stálá tělní teplota 20-35°C

Chudozubí jsou velmi starobylou skupinou savců a v minulosti dosahovali značných rozměrů (lenochod Megatherium - až 6 m)

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Vědecká klasifikace

Říše: živočichové (Animalia)

• Kmen: strunatci (Chordata)
  
• Podkmen:obratlovci (Vertebrata)
  
• Třída: savci (Mammalia)
  
• Řád: chudozubí (Xenarthra)
  
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

 Jsou zdaleka nejpočetnější řád z celé třídy savců.Většinou jde o menší živočichy. Jejich charakteristickým rysem je tvar a uspořádání zubů. Přední řezáky jsou přeměněny v hlodáky; špičáky chybí úplně. Hlodáky mají přední stranu pokrytou tvrdou sklovinu a zadní stranu mnohem měkčí zubovinou. Díky většímu obrušování měkčí zadní části si zuby udržují stále ostrou hranu. Celý řád čítá přes 2500 žijících druhů.Většina hlodavců je všežravá. Jejich největším žijícím zástupcem je kapybara.

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Kmen: strunatci (Chordata)

Třída: savci (Mammalia)

Podtřída: placentálové (Placentalia)

Řád: hlodavci (Rodentia) 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

 Hlodavci jsou druhově nejpočetnějším řádem savců (více než 40% savců). Čeleď Muridae zahrnuje dokonce více než 1 100 druhů (asi 1/4 všech savců). Řád zahrnuje většinou drobné a středně velké savce různého vzhledu, ale jednotné anatomické stavby. Zajíci a králíci nepatří do hlodavců, ale tvoří samostatný řád Lagomorpha. Hlodavci obývají celý svět, mimo Antarktidy, Nového Zélandu, některých oceánských souostroví. Mnohé druhy pak synatropně doprovázejí člověka, který např. potkany a myši domácí introdukoval do Austrálie a jiné ostrovy. Pravděpodobně největší druhová diverzita hlodavců je v Jižní Americe, která byla jako samostatný kontinent izolována po většinu Kenozoika. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

 Jsou řádem savců obsahující dvě čeledi: pišťuchovité a zajícovité.

Zajícovci žijí na všech kontinentech kromě Antarktidy, do Austrálie a na mnohá další místa ale byli zavlečeni člověkem. Všechny druhy žijí na zemi a jsou býložravé.

Druhy z tohoto řádu se nápadně podobají hlodavcům (Rodentia) a také do dvacátého století byli řazeni jako nadčeleď tohoto řádu. Dnes jsou obvykle řazeni zvlášť, avšak jako hlodavcům blízce příbuzní (společný taxon zajícovců s hlodavci se nazývá Glires). Řád zajícovců byl vytvořen v roce 1945, poté, co byli králíci, zajíci a pišťuchy definitivně odštěpeni od řádu hlodavců.

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Vědecká klasifikace

• Říše: živočichové (Animalia)
  
• Kmen: strunatci (Chordata)
  
• Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
  
• Třída: savci (Mammalia)
  
• Řád: zajícovci (Lagomorpha) 
  
• 
  
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Zajíc je rod savců z čeledi zajícovití, do které patří i podobný králík. Jde o býložravce schopné velmi rychlého běhu. V Evropě žijící zajíc polní dokáže vyvinout rychlost.Řád zajíci, nebo také někdy zvaný zajícovci, není v učebnicích příliš dlouho. Než byl v roce 1945 označen jako samostatný řád, byli zajíci součástí hlodavců (Rodentia) jako podřád dvojitozubci (Duplicidentata). Původ zajíců je však stále velmi nejistý. Řád vznikl na počátku třetihor v paleocénu. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

 Jsou různorodý řád zahrnující okolo 260 placentálních savců. Potravu téměř všech šelem tvoří maso, některé (například kočkovití) jsou dokonce pravými masožravci, jiné (například medvědovití) jsou spíše všežravci. Hyenka hřivnatá a mnoho dalších druhů se živí hmyzem. Absolutní výjimkou je panda velká, která je býložravá. Šelmy identifikujeme podle charakteristického tvaru lebky a podle chrupu s typickými špičáky a řezáky. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

• Kmen: strunatci (Chordata)
  
• Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
  
• Třída: savci (Mammalia)
  
• Řád: šelmy (Carnivora) 
  
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Různorodý řád šelem zahrnuje okolo 260 placentálních savců. Potravu téměř všech šelem tvoří maso, některé (například kočkovití) jsou dokonce pravými masožravci, jiné (například medvědovití) jsou spíše všežravci. Hyenka a mnoho dalších se živí hmyzem. Absolutní výjimkou je panda velká, která je býložravá. Šelmy identifikujeme podle charakteristického tvaru lebky a podle chrupu s typickými špičáky a řezáky.

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Jsou čeledí řádu šelem. Z celého řádu se právě oni nejvíce drží masožravého způsobu života. Za nejbližší příbuzné koček se považují asijští linsangové rodu Prionodon dříve řazení k cibetkám (Viverrinae). První kočky se objevily během eocénu, tedy přibližně před 40 miliony let. Mezi nejznámější kočky patří bezpochyby kočka domácí, jejíž soužití s člověkem je známé již 4 000 až 7 000 let. Divocí příbuzní kočky domácí stále žijí v Africe a západní Asii, ale poničené životní prostředí značně omezilo plochy jejich výskytu. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

• Kmen: strunatci (Chordata)
  
• Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
  
• Třída: savci (Mammalia)
  
• Řád: šelmy (Carnivora)
  
• Čeleď: kočkovití (Felidae)
  
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Všechny šelmy kočkovité se řadí mezi lovce. Mají velmi dobrý zrak, který je při lovu nejdůležitějším smyslem. Dalším velmi dobře rozvinutým smyslem je sluch, šelmy vnímají i velmi vysoké tóny, které například lidské ucho neslyší. Jako lovci jsou rychlé a neúprosné, při stopování své kořisti využívají buď své rychlosti, nebo momentu překvapení. Jejich tělo je dokonale přizpůsobeno k chytání kořisti, mají velmi ostré a dlouhé špičáky a silné, ostré a zatažitelné drápy. 

Zdroj:www.miciny.cz

Medvědovití jsou velicí savci z řádu šelem. Největší a zároveň nejznámější zástupci této čeledi jsou medvěd hnědý (zvláště poddruh kodiak) a medvěd lední. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Vědecká klasifikace

Říše: živočichové (Animalia)

• Kmen: strunatci (Chordata)
  
• Třída: savci (Mammalia)
  
• Řád: šelmy (Carnivora)
  
• Podřád: psotvární (Caniformia)
  
• Čeleď: medvědovití (Ursidae) 
  
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Medvědovití mají velmi robustní postavu, velkou lebku, krátký ocas a silné nohy s dlouhými nezatažitelnými drápy, kterými mohou jediným úderem zabít i velké zvíře. Samci jsou až o 20 % větší než samice. Srst bývá černé, hnědé nebo bílé barvy, obvykle mají na prsou žlutý nebo bílý znak. Podle dlouhého čenichu, malých očí a uší se dá usuzovat, že mají výborný čich, ale zároveň špatný zrak a sluch. Stoličky některých druhů ztratily řezací a trhací funkci. Místo toho jsou ploché s hrbolky a jsou výborným nástrojem k drcení vegetace. Medvědovití chodí pomalu a při chůzi se dotýkají země všemi pěti prsty i patou, ale v případě potřeby dokáží hodně zrychlit a také velmi dobře šplhají.

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Lasicovití (resp. kunovití, věd. Mustelidae) je čeleď šelem. Zahrnuje drobné štíhlé a hbité šelmičky, jako je lasice kolčava, i poměrně velké a mohutné šelmy, jezevce a rosomáka. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Vědecká klasifikace

• Říše: živočichové (Animalia)
  
• Kmen: strunatci (Chordata)
  
• Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
  
• Třída: savci (Mammalia)
  
• Řád: šelmy (Carnivora)
  
• Čeleď: lasicovití (Mustelidae)
  
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Zástupce:

Vydra říční
Vydra říční je plaché, opatrné a samotářsky žijící zvíře. Je aktivní hlavně v noci.
Potrava a způsob lovu:
Vydra říční se živý především rybami. Při rybaření není vybíravá. Uloví zpravidla tu rybu, kterou může
chytit s vynaložením co nejmenší námahy. Nejoblíbenější pochoutkou jsou pro vydry úhoři. Mimo
ryb se vydra živí také raky, vodním hmyzem, žábami či vodními ptáky.
Vydry žijící v blízkosti mořského pobřeží, chodí lovit kraby,hvězdice a další větší mořské živočichy. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Ploutvonožci (Pinnipedia, Phocoidea) jsou skupina savců patřících k řádu šelem (Carnivora) a uzpůsobených k životu ve vodě, jejichž končetiny se přeměnily v ploutve. Mezi ploutvonožce se řadí tři současné čeledi: tuleňovití (Phocidae), mrožovití (Odobenidae) a lachtanovití (Otariidae). Vyhynulý rod Enaliarctos se řadí do zvláštní čeledi. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Vědecká klasifikace

Říše: živočichové (Animalia)

• Kmen: strunatci (Chordata)
  
• Podkmen: obratlovci(Vertebrata)
  
• Třída: savci (Mammalia)
  
• Nadřád: placentálové(Placentalia)
  
• Řád: šelmy (Carnivora)
  
• Nadčeleď:ploutvonožci (Pinnipedia)
  

Čeledi

• tuleňovití (Phocidae)
• lachtanovití (Otariidae)
• mrožovití (Odobenidae)
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Společné znaky

Ačkoliv ploutvonožci tráví velkou část života ve vodě, jsou to teplokrevní savci rodící živá mláďata, která jsou kojena. Dýchají vzduch a jejich kůže je pokryta srstí. I když tráví většinu času v moři (jen málo druhů žije rovněž ve sladkých vodách), jejich život je do jisté míry závislý na souši. Periodicky se vrací na břeh, kde se sluní anebo odpočívají a během rozmnožovacího období se shromažďují na plážích, popřípadě ledových krách, aby zde porodili a vychovali mláďata.

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Chobotnatci (Proboscidea) jsou řádem velkých býložravých savců, pro které je charakteristický pohyblivý chobot a řezáky, které jsou prodloužené v kly. Zlatým věkem chobotnatců byly třetihory, recentní (žijící) jsou pouze tři druhy: slon africký, slon pralesní a slon indický. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Vědecká klasifikace

• Říše: živočichové (Animalia)
• Kmen: strunatci (Chordata)
• Třída: savci (Mammalia)
• Podtřída: placentálové (Placentalia)
• Řád: chobotnatci (Proboscidea) 
  
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Z tohoto kdysi tak bohatého řádu dodnes přežívají jen tři druhy. Chobotnatci, často označováni podle recentního rodu slony, jsou dnes největší suchozemští savci na světě. Jejich nejvýraznějším znakem je chobot. Je to všestranně užitečný a velmi citlivý uchopovací orgán, který vznikl srůstem silně prodlouženého nosu s horním pyskem. Na bázi je vyztužen chrupavkou a je složen z mnoha svalů, pojivových tkání a je prostoupen hustou sítí nervových vláken. Je zakončen 1 - 2 uchopovacími prstíky. Chobot slouží k uchopování předmětů a podávání potravy, k péči o povrch těla, k dýchání, ale i ke komunikaci. Pomocí chobotu sloni také nabírají vodu, kterou si vstřikují do úst. Chobotem však v žádném případě nepijí!

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Lichokopytníci (Perissodactyla) jsou řádem býložravých savců, u kterých osa končetiny prochází třetím, často největším prstem. Patří mezi ně koňovití, tapíři a nosorožci. Lichokopytníci jsou prstochodci, poslední články prstů jsou chráněny rohovitými kopyty. Největšího rozkvětu dosáhli v třetihorách, dnes se jedná o vymírající skupinu. 

Lichokopytníci jsou středně velcí až velcí, na zemi žijící býložravci. Jsou proto přizpůsobeni příjmu a trávení rostlinné potravy. Obličejová část lebky je zvětšená, lichokopytníci mají ostré řezáky a silné pysky k ukusování stébel a listí, třenové zuby jsou molarizované, tzn. vypadají jako stoličky a mají i stejnou funkci, což zvyšuje skusnou plochu. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Vědecká klasifikace

• Říše: živočichové (Animalia)
  
• Kmen: strunatci (Chordata)
  
• Třída: savci (Mammalia)
  
• Podtřída: placentálové (Placentalia)
  
• Řád: lichokopytníci (Perissodactyla) 
  
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

 Pro tento řád savců jsou typičtí velcí a středně velcí býložravci. Většina váhy jejich těla spočívá obvykle na třetím - prostředním prstu, jímž zpravidla prochází i osa končetiny. Původně pětiprsté končetiny byly během evoluce postupně redukovány. Krátký poslední prstní článek je rozšířen a na povrchu je kryt rohovinovým kopytem. Tapíři mají na předních nohách čtyři prsty, na zadních tři. Končetiny nosorožců jsou zakončeny třemi prsty a koňovití (koně, zebry, osli) mají jeden prst přeměněn v dokonalé kopyto. Za povšimnutí stojí u lichokopytníků i celková úprava délky a zakloubení jednotlivých kostí končetin, které jsou uzpůsobeny k rychlému běhu.

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

a) nepřežvýkaví - mají protáhlí rypák (prasata) nebo lysé zavalité tělo se širokou tlamou (hroch) mají zvětšené špičáky =kly které se u prasat v horní čelisti obracejí vzhůru
- zástupci - prase divoké , hroch obojživelný

Sudokopytníci (Cetartiodactyla, dříve Artiodactyla) jsou velmi úspěšným řádem savců, které spojuje do jedné vývojové linie úprava končetin. Vychází z funkčního uplatnění dvou prstů - třetího a čtvrtého, mezi nimiž prochází osa končetin. Tyto prsty mají na konci rohovitá kopyta a nesou celou hmotnost těla. U hrochů a velbloudovitých jsou nehtovitého tvaru. Sudokopytníci jsou prstochodci, jen velbloudi a lamy našlapují na poslední tři prstní články kryté silným, pružným mozolem. Vědecké jméno Artiodactyla pochází z řeckých slov artios, sudý, a daktylos, prst.

Skupina zahrnuje 10 čeledí a asi 300 druhů (i s kytovci) (v ČR 3 čeledi, 10 druhů).

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Vědecká klasifikace

• Říše: živočichové (Animalia)
  
• Kmen: strunatci (Chordata)
  
• Třída: savci (Mammalia)
  
• Podtřída: živorodí (Theria)
  
• Nadřád: placentálové (Placentalia)
  
• Řád: sudokopytníci (Cetartiodactyla) 
  
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

  S rozdílným způsobem života a obživy souvisí také rozdílná stavba chrupu a také trávicí soustavy. U nepřežvýkavců může být žaludek jednoduchý (dvoukomorový), u přežvýkavců složený (čtyřkomorový). Případně různé přechody mezi těmito variantami. Slepé střevo chybí sudokopytníkům úplně.

Předky sudokopytníků jsou prakopytníci (Condylarthra). Sudokopytníci se z této skupiny vydělili počátkem třetihor (paleocén/eocén) a jejich rozmanitost od té doby neustále vzrůstá. A to i přes to, že více jak polovina čeledí (zejména starších) postupně vyhynula.

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Přežvýkaví (Ruminantia), někdy také přežvýkavci, je podřád sudokopytníků. Patří do něj mnoho dobře známých velkých pasoucích se savců, jako například kráva, koza, ovce, jelen a antilopa. Všechny druhy přežvýkavců tráví potravu ve dvou krocích, nejprve potravu rozžvýkají a spolknou, a poté napůl strávenou směs zvrátí zpět do úst, kde ho znovu sežvýkají, a tím maximalizují zisk z potravy.

Zajímavé je, že ne všichni přežvýkavci patří mezi přežvýkavé. Výjimkou jsou velbloudi a lamy.

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Vědecká klasifikace

• Říše: Živočichové (Animalia)
  
• Kmen: Strunatci (Chordata)
  
• Třída: Savci (Mammalia)
  
• Řád: Sudokopytníci (Artiodactyla)
  
• Podřád: Přežvýkaví (Ruminantia) 
  
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

V důsledku evoluce došlo u skotu, ovcí a koz k přizpůsobení se trávicího traktu rostlinné výživě. Rostlinná krmiva, zejména ta, které obsahují těžce stravitelné složky sacharidů (jde např. o celulózu, hemicelulózu, lignin..), jsou pro většinu zvířat s neadaptovaným trávicím traktem prakticky nestravitelná. Aby mohlo dojít k trávení rostlinné potravy, resp. aby došlo ke zpřístupnění živin z rostlinných krmiv, byla ustanovena mikrobiální rovnováha zažívacího traktu mezi zvířetem a mikroorganismy. Miliardy bakterií, prvoků aj. mikroorganismů totiž umí svou enzymatickou činností rozložit (enzymatické narušování rostlinných krmiv) těžko stravitelné látky, např. celulózu. Mnoho živin je mikroorganismy buď "přebudováno" na jiné živiny (sacharidy na těkavé mastné kyseliny apod.).

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Poloopice (Strepsirrhini) je jedním ze dvou podřádů primátů, je považován za vývojově nižší. Pojmenování podřádu znamená "vlhký nos", což je také jedním z charakteristických rysů poloopic. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Primáti (Primates) jsou řád živorodých placentálních savců, zahrnující poloopice a vyšší primáty včetně člověka. Věda, která je zkoumá, se nazývá primatologie. Nejvíce druhů primátů žije v tropech nebo subtropech Starého a Nového světa, kde se lze poměrně nejsnáze uživit i přežít nepřízeň počasí. Jedině rod Homo obývá trvale souš téměř celé zeměkoule. Poloopice a lidoopi nejčastěji obývají Jihovýchodní Asii a Afriku. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Opice (Simiiformes) je infrařád náležející do vyšší taxonomické jednotky podřádu vyšších primátů, od kterého se odlišuje tím, že neobsahuje čeleďnártounovitých. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Vědecká klasifikace

Říše: živočichové (Animalia)

• Kmen: strunatci (Chordata)
  
• Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
  
• Nadtřída: čtyřnožci (Tetrapoda)
  
• Třída: savci (Mammalia)
  
• Nadřád: placentálové (Placentalia)
  
• Řád: primáti (Primates)
  
• Podřád: vyšší primáti (Haplorrhini)
  
• Infrařád: opice (Simiiformes) 
  
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

1. Délka života: Mandril rýholící: 20 let, Malpa kapucínská: 44 let, 
   
2. Hmotnost: Mandril rýholící: 19 - 37 kg, 
   
3. Délka březosti: MandVýška: Mandril rýholící: 55 - 65 cm, Makak červenolící: 57 cm, 
   
4. Délka: Mandril rýholící: 75 - 95 cm 
5. Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Savci (Mammalia) jsou třída obratlovců, která se v současné době vyskytuje téměř po celém světě. Jejich hlavním spojovacím znakem je výživa mláďat produktem modifikovaných kožních žláz, tedy kojení mláďat (mléčné žlázy - latinsky mammae. Dalším společným znakem celé skupiny je srst vyjma řádů kytovci, luskouni a sirény; mláďata jmenovaných jsou však také osrstěná. Všichni savci jsou teplokrevní. Tato skupina dosáhla mezi ostatními živočichy nejvyšší vývojové úrovně nervové soustavy. Věda, která zkoumá savce, se nazývá mammalogie nebo také teriologie.

Na světě žije kolem 5500 druhů savců zařazených do 1200 rodů, 152 čeledí a až 46 řádů. Rozmanitost savců je obrovská. Existují mezi nimi druhy vážící sotva několik gramů (rejsek bělozubka nejmenší) a naopak druhy vážící mnoho desítek tun (na souši byl rekordní rod Paraceratherium, v mořích recentní kytovec plejtvák obrovský).

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Vědecká klasifikace

Říše živočichové Animalia)

1. Kmen strunatci(Chordata)
   
2. Podkmen obratlovci (Vertebrata)
   
3. Třída savci (Mammalia) 
   
4. Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Povrch těla kryje srst, která je pigmentována melaniny. Skládá se ze tří typů chlupů, tvořených keratinem. Ty jsou stejně jako plazí šupiny epidermálního původu. Hlavními typy chlupů jsou vlníky, osiníky a pesíky. První dva typy, kratší a jemnější, tvoří podsadu, která má zejména tepelně izolační vlastnosti. Pesíky jsou krycí chlupy a významně se podílejí na zbarvení srsti. Chlup se skládá z dřeně, kůry a povrchové kutikuly. Vyrůstá a je vyživován z chlupové cibulky uvnitř chlupového váčku (folliculus pili). Do chlupové cibulky pronikají vlásečnice a nervová vlákna, do chlupového váčku ústí mazová žláza. Na chlupovou cibulku se taky upíná sval - vzpřimovač chlupu (musculus arrector pili), který umožňuje ježení srsti. Zvláštním typem chlupů jsou vibrisy neboli chlupy hmatové či sinusové, které nasedají na smyslové buňky a citlivá nervová zakončení. 

Zdroj:https://www.zoologie.frasma.cz

Člověk (Homo) je rod živočichů z čeledi hominidi (Hominidae), k němuž patří jediný současně žijící druh člověka - člověk moudrý (Homo sapiens sapiens) a jeho blízcí vyhynulí příbuzní. Samec člověka se nazývá muž, samice žena, mládě člověka dítě. Odhaduje se, že rod je asi 2,8 milionu let starý. Vznik rodu Homo se datuje do stejné doby, kdy se také objevují první kamenné nástroje, a tedy v době, kdy začíná nejstarší paleolit.

Všechny druhy, vyjma člověka moudrého, vyhynuly. Člověk vzpřímený vyhynul před 50 000 až 35 000 lety, Homo neanderthalensis asi před 30 000 lety, Homo floresiensis však až před 12 000 lety.V Iwo Eleru (Nigérie) byla nalezena také archaická forma Homo sapiens stará pouze 13 000 let.

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Vědecká klasifikace

1. Říše živočichové (Animalia)
   
2. Kmen strunatci (Chordata)
   
3. Podkmen obratlovci (Vertebrata)
   
4. Nadtřída čtyřnožci (Tetrapoda)
   
5. Třída savci (Mammalia)
   
6. Podtřída živorodí (Theria)
   
7. Nadřád placentálové (Placentalia)
   
8. Řád primáti (Primates)
   
9. Nadčeleď hominoidi (Hominoidea)
   
10. Čeleď hominidi (Hominidae)
    

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Určitě jste o nich už slyšeli - 2 ruce, 2 nohy a k tomu jedna hlava, různých tvarů barev a velikostí, avšak nemusí to být až tak jednoduché. Některé prameny však udávají jiné počty končetin, jako například schématický nákres od Leonarda da Vinciho, kde jsou 4 ruce a 4 nohy. Oproti tomu RNDr. Doc. WTf. Oran Gutan DrSc. BlB se ve svém díle O podvodu druhů zmiňuje o zvláštním druhu lidí bez končetin, které nazývá Trupíci. Pravdou však zůstává že většina pozorovatelů se shoduje na 2 nohách 2 rukách.

Zdroj:https://necyklopedie.wikia.com

Lidská rasa či plemeno je podle starších rasových teorií objektivně definovaná skupina lidí spojená shodnými tělesnými znaky, zejména barvou pleti a tvarem a vzhledem hlavy. Rasoví teoretici obvykle přikládali lidským rasám také společné charakterové vlastnosti a schopnosti a třídili je na "vyšší" a "nižší" podle údajného stupně jejich kvality. Mezi jednotlivými rasovými teoriemi ovšem nedošlo ke shodě ani co do počtu lidských ras, ani v tom, jaké vlastnosti by přesně jednotlivé rasy měly mít. Přesto měla rasová teorie v 19. a 20. století značný vliv a sloužila jako teoretické ospravedlnění kolonialismu, politiky rasové segregace a nacismu. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Kromě antropologie byla a dosud je fyzická lidská typologie také důležitou politickou otázkou. Jako rasismus se označují ideologie, které z příslušnosti k rase odvozují politické důsledky, nejčastěji ve smyslu, že některé lidské rasy jsou hodnotnější než jiné a mají právo či povinnost "méněcenné" rasy ovládat či dokonce jejich příslušníky hubit. Tato teorie vychází z dnes vyvrácené domněnky, že jednotlivé rasy mají odlišné předky, tzv. teorie polygenetického vzniku ras. Rasismus založený na údajně vědeckých teoriích byl populární v 19. a první polovině 20. století, zdiskreditoval se však zejména v podobě nacistické ideologie. Dnes je obvykle považován za nevědecký, nesprávný a nemorální, v řadě států včetně České republiky je hlásání rasové nenávisti dokonce trestným činem. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Často udávané rasy jsou:

• europoidní (bílá) - patří sem indoevropská, semitská a matinská skupina. Je označována také jako běloši. Je původem v Evropě, západní Asii a severní Africe.
• mongoloidní (žlutá) - zahrnuje skupinu mongolskou, Inuity (Eskymáky), americké Indiány a Austronésany. Je rozšířena především ve východní a jihovýchodní Asii, Severní a Jižní Americe. Indiáni jsou někdy označováni jako rudé plémě.[12]
• negroidní (černá) - označována jako černoši. Původem je v subsaharské Africe.
• australoidní - patří sem Austrálci, Drávidové, Papuánci a Melanésané.
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Lidské tělo je označení pro veškerou hmotu, která tvoří člověka. Je tvořeno mnoha různými druhy buněk, které společně tvoří tkáně a následně orgánové soustavy. Ty společně zajišťují stále vnitřní prostředí a životaschopnost člověka.

Funkce jednotlivých orgánových soustav jsou úzce propojeny a navzájem se ve svých funkcích doplňují. Jako podpůrná jednotka slouží kostra člověka, která primárně společně se svaly zajišťuje oporu a pohyblivost celého organismu. Živiny tělo přijímá, štěpí a vylučuje v trávicí soustavě. Přebytečné látky jsou také z těla odstraňovány vylučovací soustavou. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Lidské tělo v číslech

• Tělo dospělého člověka je složeno asi z 206 kostí
• asi 639 svalů
• tělo novorozence je složeno asi z 305 kostí
• 16 % hmotnosti připadá na kůži
• 40 % na svaly
• 25 % na kosti
• 2 % na mozek
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Zdraví může být definováno jako absence nemoci, funkcionálně jako schopnost vyrovnat se s denními aktivitami, nebo pozitivně jako způsobilost a podoba balance (vyrovnanosti). V každém organismu je zdraví forma homeostáze. To je stav balance s příjmem a výdejem energie a látky v rovnováze (s možností růstu). Zdraví též značí dobré vyhlídky na trvající přežití. U vnímajících bytostí jako lidi je zdraví širší koncept. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Lidské tělo je označení pro veškerou hmotu, která tvoří člověka. Je tvořeno mnoha různými druhy buněk, které společně tvoří tkáně a následně orgánové soustavy. Ty společně zajišťují stále vnitřní prostředí a životaschopnost člověka.

Funkce jednotlivých orgánových soustav jsou úzce propojeny a navzájem se ve svých funkcích doplňují. Jako podpůrná jednotka slouží kostra člověka, která primárně společně se svaly zajišťuje oporu a pohyblivost celého organismu. Živiny tělo přijímá, štěpí a vylučuje v trávicí soustavě. Přebytečné látky jsou také z těla odstraňovány vylučovací soustavou. Reprodukci zajišťuje rozmnožovací soustava.

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Lidská populace je souborem lidí, mezi kterými dochází na určitém vymezeném území k reprodukci.

• Základem populace je její dlouhá existence na společném území.
• Dnešní lidské populace většinou vznikly důsledkem migrací a míšením různých původních populací.

Demografie je vědní obor, který zkoumá reprodukci lidských populací = obnovu lidských populací rozením a vymíráním. Početní stav obyvatelstva přímo ovlivňují:

• Natalita (porodnost)
• Mortalita (úmrtnost)
• Prostorová mobilita (stěhování)
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Světová lidská populace

K červenci 2010 dosáhla populace lidí na Zemi počtu 6 702 224 175 jedinců.

• tempo růstu 1,167 % ročně
• = cca 77 milionů lidí ročně
• = 218 tisíc denně
• Každou sekundu se narodí v průměru 4,1 a zemře 1,9 jedinců
• Každých přibližně 110 hodin přibude na Zemi milion obyvatel a tento interval se neustále zmenšuje.

Demografický vývoj je nestejný v různých částech světa:

• Přírust: v Evropě lehce záporný, největší v Africe a Asii
• Největší přírůstek je v nejchudších rozvojových státech.
• Vyspělé státy - populace již stabilizovaná, vyšší věkový průměr obyvatelstva
• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Genetika: se dědičností i proměnlivostí organismů a jejími příčinami. Název souvisí též se slovem gen, které označuje jednotku dědičné informace. Název genetika byl navržen Williamem Batesonem v roce 1906, který ji definoval jako "studium křížení a šlechtění rostlin". Teprve později se vyvinula představa o genetice jako o vědě zabývající se dědičností všech organismů. Základy genetiky položil brněnský přírodovědec Gregor Johann Mendelsvými pokusy s křížením hrachu. Své poznatky však publikoval v méně známém časopise a tak zůstaly na delší dobu zapomenuty. 

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Genetika je věda zabývající se dědičností a proměnlivostí živých soustav. Patří mezi biologické vědy a vyděluje se podle hlediska studia organismů (podobně jako anatomie - která se zabývá tělesnou stavbou nebo fyziologie - která se zabývá jednotlivými pochody a procesy v organizmu). Genetika sleduje variabilitu, rozdílnost a přenos druhových a dědičných znaků mezi rodiči a potomky i mezi potomky navzájem. S genetikou a jejími principy se člověk setkával již od pradávna. Umění dávných šlechtitelů bylo s principy genetiky neomylně provázáno. Genetika - jako samostatná vědní disciplína - ovšem vzniká až relativně pozdě. Její historie se začala psát až v 19. století. K velkému rozvoji došlo ve druhé polovině 20. století a dá se očekávat, že rychlý rozvoj bude pokračovat i ve století 21. (a zatím tomu skutečně tak je...).

Geny a znaky

Alel

Alely jsou konkrétní formy genu - tedy jsou to právě ony, které rozhodují o konkrétní podobě příslušného dědičného znaku u konkrétního jedince. Různé kombinace alel navíc vedou k různým fenotypovým projevům. Podrobnosti najdete uvnitř kapitoly. 

Zákony dědičnosti

Základní zákony dědičnosti byly formulovány J. G. Mendelem již v 19. století. S několika obměnami a doplněními jsou ovšem platné dodnes. Podívejte se, jak vypadá základní - Mendelovská dědičnost. Podrobnosti najdete uvnitř kapitoly.

Genealogie

Genealogie je speciální naukou, která se zabývá konstrukcí a analýzou rodokmenů. V genetice má samozřejmě rozsáhlé využití, neboť genealogickou metodou můžeme sledovat výskyt a přenos různých dědičných znaků (a třeba i chorob) v rámci celých rodin. Naučit se základní genealogické značky je velice jednoduché. Podrobnosti najdete uvnitř kapitoly.

Dědičnost v rodokmenu

V rámci rodokmenu můžeme sledovat různý způsob přenosu dědičných znaků. Na základě výskytu dědičných znaků v jednotlivých generacích a podle výskytu znaku u jedinců různého pohlaví, můžeme určovat jednotlivé typy dědičnosti. Podrobnosti najdete uvnitř kapitoly.

Polygenní dědičnost

Polygenní dědičnost je speciální typ dědičnosti, který závisí na působení celé řady genů zároveň - a také na vlivech vnějšího prostředí. Celá řada běžných chorob, souvisí právě s polygenní dědičností. Podrobnosti nejdete uvnitř kapitoly.

• Přírodopis wikipedie [online], poslední aktualizace5. 10. 2017 v 12:37. [cit. 1. 1. 2006], Wikipedie. Dostupné z WWW: <https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADrodopis>

Po kliknutí na jakýkoliv pracovní list se vám stáhne do počítače pracovní list, po vyplnění nezapomeňte odeslat vyhodnocení.

Po kliknutí na jakýkoliv pracovní list se vám stáhne do počítače pracovní list, po vyplnění nezapomeňte odeslat vyhodnocení.